CESTA TŘETÍ - PÁLAVSKÉ VRCHY

Jak už je naším zvykem, první školní den trávíme nedaleko Mikulova, v malebném venkovském  sídle milovníků vína, kde za poklidné degustace sklenky rose k snídani nostalgický sledujeme, jak se děti nadšeně vracejí po krátkém prvním vyučovacím dni zpět do svých domovů a  nenuceně navazují na, ještě včera, prázdninové hry.

To my už se chystáme projet poklady Lednicko-valtického areálu a okouzleně až do pozdního odpoledne sledujeme, co nám zde po sobě zanechal rod Lichtenštejnů.  Na pozdní oběd se vypravujeme do vyhlášené  Café Fara v Klentnici, kde si pochutnáváme na specialitách uvařených z místní produkce zeleniny (hlavně rajčat), doprovázené naprosto dokonalým pečivem z domácí pece.  Mimochodem minulý rok jsem tu ochutnala božské tvarohové buchty, asi nejlepší v mém životě. To vše doprovázené unikátním výhledem na Pálavu.

Odpoledne zakončujeme v krásném, uměleckém Mikulově. Věděli jste, že zde působil Rabi Low ve funkci vrchního moravského zemského rabína ?  A tak se touláme židovskou čtvrtí a vracíme se o více než 400let  v čase nazpátek….  Město má živou, srdečnou atmosféru a zdá se, jako by tu lidé dělali svou práci opravdu s láskou. Takovou koncentraci restaurací a obchůdku s kvalitními potravinami a s příjemnými majiteli či personálem kolem sebe běžně moc nevidím.  A navíc tady vyrábí Daniel Pirsc  své designové kousky porcelánu. Opět mi jeden kousek ze setu Maryša přibyl do sbírky.

A na závěr koncert ve stylu Francouzských inspirací v  mé oblíbené vile Thugenhadt. Tajně jsem doufala, že Martinů budu poslouchat při kulise onyxové stěny prozářené zapadajícím sluncem, tak jak se o tom píše v Mawerově „Skleněném pokoji“.  Mraky nad Brnem mi toto potěšení ovšem nedopřály. Každopádně koncert se vyvedl i tak. A výlet na jižní Moravu také.